Milovaní a mému Srdci drazí, blíží se završení mého Božího soudu v příběhu Mostecké uhelné a já bych s vámi velmi rád nyní sdílel, co mi ten příběh dal a kde se nachází můj současný život.
Ti, kteří mě doopravdy znají, už vědí, že mojí cestou je cesta středu, cesta hlubokého klidu a míru, cesta nebojování a smíření. Učím se milovat vše, co nám život přináší bez jakéhokoliv odsuzování. Učím se žít život beze strachu z toho, co přijde. Učím se žít v plné přítomnosti s vědomím, že mohu kdykoliv zemřít.
Sloužím Životu a pomáhám lidem žít vědomě svůj Posvátný sen, který mají ukrytý ve svých Srdcích. Víte, že lidem nijak neubližuju a že jim pomáhám. Mým osobním Posvátným snem je život v nepodmíněné lásce ve stavu SAT-ČIT-ANANDA, tedy s plným vědomím a přijetím všeho, co se děje tak, jak se to děje.
V této chvíli nevím, kam mě život povede dál, ale zcela jistě vím, že příběh Mostecké uhelné už končí, protože mě naučil vše, co jsem potřeboval umět a co mě naučit mohl. Všichni účastníci tohoto příběhu či děje, mě postupně naučili obrovské trpělivosti a pokoře. Postupně jsem se smiřoval se zradami i manipulacemi mých spolupracovníků a jejich falešným světem. Ne že bych já sám nikdy falešný nebyl, ale už vím, že v takovém světě žít nechci, a mám sílu žít v pravdě svého Srdce. Mám sílu a schopnost falešnosti nepodléhat. Naučil jsem se tvořit ze svého Srdce smysluplný Život, který je naplněn upřímnou spoluprací a ne konkurencí, povyšováním se a ponižováním.
Nejsložitějším úkolem pro mě asi bylo přestat se ztotožňovat s obrazy, které byly v příběhu MUS o mě šířeny. Ano, je to tak, těmi nejtěžšími energiemi, které jsem musel ve svém životě strávit a integrovat, byly závist a nepřejícnost. Tyto pocity byly pro mnoho lidí motivem pro vytváření nejrůznějších falešných obrazů o mé bytosti a vytvářely ve mně velký stav nejistoty a nerovnováhy. Ale moje Srdce to zvládlo a moje tělo dokázalo tyto energie prožít a zůstat přitom naživu. Nyní už jsem volný a ničemu nevzdoruju ani s ničím nebojuju. Nyní už jsem skutečně svobodný, ať už rozsudek, který vynese paní doktorka Slepičková v pondělí 12.6.2023, dopadne jakkoliv.
Nejdůležitější pro mě je, že se mi podařilo uvolnit energii mého vzdoru proti tzv. „nepřátelským“ energiím a stal jsem se zcela průtočným. Odevzdal jsem se plně Životu a zároveň jsem nevzdal svůj život a nezradil své Srdce ani svou Duši.
Rád bych tedy vám všem, kteří jste ve mě věřili, z celého Srdce poděkoval. Těším se na další společné tvoření s vámi. Zároveň ale děkuju také všem vám, kteří jste v příběhu Mostecké uhelné stáli proti mně, i když se s vámi nyní už loučím. Děkuju vám z celého svého Srdce za to, že jste mi pomohli ujasnit si, kdo jsem skutečně JÁ, a co opravdu potřebuji pro svůj vlastní život. Dnes už vím, co se ode mě skutečně očekává a co ode mě potřebuje Život jako celek. Sloužím vědomému Životu a jeho potřebám. Pečuji o něj láskou. Pomáhám lidem žít jejich životy vědomě s laskavostí a láskyplností.
S úctou a vděčností
Antonio
Toníku, vždy jsem si tě vážila a vážit budu, děkuji ti za všechny momenty, kdy jsme spolu byli na blízku i na dálku. BŠ
Toniku, vždy jsi byl pro mne „malý Velký muž“ a vždy jím zůstaneš. Vážím si té, a věřím ti.
Milý Toníku, vážený pane kolego z KB,
jak jsme si kdysi, při náhodném setkání ve Štěpánské, stihli odsouhlasit… „APARUTA TESAM AMATASSA DVARA YE SOTAVANTO PAMUNCANTO SADDHAM“. Pravda, není to zrovna ta nejznámější mantra, ale přesně vystihuje Tvé směřování. Jenom je mi líto, že tu procházku kolem posvátné hory Kailas už nedáme… Drž se !!!
Tvoje řepa
Drahý Antonio Toníku,
Měla jsem to štěstí tě potkat před 6 lety a odtehdy jsem svědkem tvému velkorysému přínosu pro duchovní a kulturní život v Praze a v Čechách, ať už vydáváním duchovních knih, rozvojovými semináři, podporou umělců a mnoha dalšími tvými dary.
A to vše s jemným úsměvem, v tichu, bezúhonně, tváří v tvář všem možným překážkám a potížím s tvou nekonečnou trpělivostí.
Musím také říci, že společné tvoření s tebou pro mě bylo a je velmi inspirativní a posilující.
…“Učím se milovat vše, co nám život přináší bez jakéhokoliv odsuzování. Učím se žít život beze strachu z toho, co přijde. Žiju s vědomím, že každá chvilka může být ta poslední v tomto těle….“
To je cestou duchovního bojovníka.
Žít v plné přítomnosti je nejvyšší, nej-jednodušší úkol Duše, a přesto nejtěžší na tomto světě. A přesně jak říkáš:
Já nerozumím vůbec tomu soudní stíhání proti tobě, ale vím, že už jsi zvítězil! Tak, či tak!
Ať tvůj posvátný sen se splní jak pro tvoji Duši, tak i pro její pouti v této realitě.
Tondo, držím palce. A ať už to dopadne jakkoliv, mnozí víme. Vždy jsi byl fér, pracovitý a slušný člověk. To Ti nikdo neodpáře. Měj se a drž se. Budu na Tebe myslet.
Zbyněk z Českého Švýcarska
Tonik, si otcom nielen svojim krasnym detom, ale aj mnohym vynimocnym projektom, ktore by bez Tvojho laskaveho a velkoryseho Srdca nevznikli. Patri Ti nasa ucta, obdiv a vdaka. To Ti nikdo nikdy nevezme a rovnako ani to, ako Ta mame my hlboko v nasich srdciach a myslime na Teba. Vela vnutornej sily a nech Tvoje Srdce ziari na ceste pravdy.
Drahý Antonio Toníčku,
V tomhle životě ti byl dán nesmírně velký úkol- vzrovnání se s lidskou nespravedlivostí v mocenské pozici ve jménu zákona.
Jen ušlechtilá duše, jako je tvá dokáže i v takové životní situaci stát tváří v tvář v míru, lásce a smíření.
Překonání propasti mezi přísným soudem a štědrou milosti v míru a láskyplnosti je nejtěžším, ale také nejvyšším životním úkolem, který byl dán člověku.
Se svým pokorným postojem míruplného bojovníka jsi inspirací k překonání rozporů v mém životě. Děkuji ti, Hana Alisa